Zubní pasta je nezbytnou součástí každodenní péče o ústní dutinu. Pomáhá odstraňovat zubní plak a zbytky potravin, osvěžuje dech a chrání zuby před kazem a dalšími problémy. Jak si ale vybrat tu správnou pastu mezi stovkami nabízených variant? Jedním z hlavních kritérií bývá obsah fluoridu v pastě, tato otázka, jenž má na svědomí zmatek v rozhodovacím procesu lidí je tu s námi již spoustu let. Na svědomí jí však mají převážně
odpůrci mezigeneračního pokroku medicíny a reprezentanti fluoridu s neotřesitelným argumentem: "Bylo to tak vždycky tak proč by se to měnilo!" Však si vzpomeňme na Macha a Šebestovou, kde si pan Huml na důkaz své civilizovanosti také čistil zuby pastou s fluorem, a že si ní při nanášení nešetřil, pacholek!
---------------
Fluorid je chemický prvek, který se v přírodě vyskytuje ve formě solí (fluoridy). Ty mají schopnost chránit zubní sklovinu před naleptáváním kyselinami produkovanými bakteriemi v plaku. Fluoridy tak působí proti kazivosti a pomáhají remineralizovat poškozené místa na zubech.
Do pasty se přidávají ve formě různých sloučenin, například fluoridu sodného nebo aminfluoridů. Množství fluoridu v pastách pro dospělé je regulováno zákonem a nesmí přesahovat 0,15 % (1500 ppm). U dětských past je obsah fluoridu nižší (250-400 ppm), protože děti mají tendenci pastu během čištění polykat a nadměrný přísun fluoridu by jim mohl uškodit.
Fluoridy jsou tedy považovány za prospěšné, kvůli prevenci kazu, ale nejsou bez rizik. Při dlouhodobém užívání vyšších dávek fluoridů může dojít k tzv. fluoróze - onemocnění charakterizovaném bledými nebo hnědými skvrnami na sklovině, které snižují její odolnost. Fluoridy také mohou ovlivňovat metabolismus kostí a nervového systému.
Proto je důležité dodržovat doporučené množství fluoridu pro každý věk a tělesnou hmotnost. Odborníci uvádějí jako optimální denní přísun 0,05 mg fluoridu na kilogram tělesné váhy. Toto množství lze pokrýt i stravou - např. rybami, obilninami, mlékem nebo ořechy - aniž by bylo nutné používat pasty s fluorem.
Vliv fluoridu na lidské zdraví byl samozřejmě předmětem mnoha vědeckých výzkumů,
tady máme nějaká data:
V roce 2019 publikoval časopis JAMA Pediatrics studii o vlivu mateřské expozice fluoridu na neuro-vývoj dětí. Kanadská
studie sledovala 601 matek a jejich děti. Zjistila, že vyšší hladiny fluoridu v moči těhotných žen byly spojeny s nižším IQ
u jejich dětí ve věku 3 - 4 let.
V roce 2017 publikoval časopis Environmental Health Perspectives studii o asociaci mezi fluoridací pitné vody a prevalencí
fluorózy zubů u dospívajících v USA. Studie analyzovala data z národního průzkumu zdraví a výživy z let 1999-2004 a zjistila,
že přibližně 41 % dospívajících ve věku 12-15 let mělo nějakou formu fluorózy zubů. Studie také ukázala, že míra fluorózy
byla vyšší u dospívajících žijících v oblastech s nadměrným množstvím fluoridu ve vodě, než u těch z oblastí, které s obsahem
fluoridů ve vodě problém neměly.
V roce 2015 publikoval časopis Caries Research studii o účinnosti různých koncentrací fluoridu u past na prevenci kazu u
dospělých. Studie provedla meta-analýzu 96ti randomizovaných kontrolovaných testů a porovnala pasty s různými koncentracemi
fluoridu (od 250 ppm do 5000 ppm). Zjistilo se, že pasty s vyššími koncentracemi fluoridu byly účinnější než pasty s nižšími
koncentracemi, ale také poznamenala, že projevy nežádoucích účinků (např. fluoróza) se k tomu vyskytovaly přímou úměrou.
I studie a články, které tvrdí opak a naopak fluorid v zubních pastách doporučují, jsou většinou staršího data a liší se v rozsahu výzkumu a metodologii testů. Pravdou je že dříve tak sofistikované metody měření a analyzování nebyly k dispozici. Navíc se zaměřovaly převážně na krátkodobý efekt, tedy možnost prevence kazivosti, ale už tak nedbaly na dlouhodobý vliv na celkové zdraví. Novodobé studie také zpravidla zohledňují více faktorů a problematiku zkoumají komplexně. Do hry totiž samozřejměvstupuje mnoho faktorů, jako genetika, životní styl, sociální úroveň, či vliv dalších látek.
I fundovaný moderní dentista Vám dnes může pastu s fluorem doporučit, avšak za účelem medikace konkrétního problému, jako je například zvýšené řídnutí zubní skloviny, chřadnutí zubů z důvodu nedostatku vápníku, či jiných minerálů. To jsou však individuální případy jež by neměly tvořit obecný názor
Hodila jsem pastu do koše, co teď?
U nás řešení pro nadstandartní péči o zuby samozřejmě najdete. Pokud chcete o své zuby pečovat bezpečným a šetrným způsobem bez rizika nadbytečné fluorizace, zkuste naše pasty, v jejichž složení dominují místo fluoru přírodní složky s blahodárnými účinky na zuby i dásně a jako bonus vám také pomohou zbavit se skvrn a rozjasní vám úsměv.
Díky tomu že je v sadě jedna pasta speciálně na ráno a jedna na večer budou vaše zuby 24 hodin denně jako v bavlnce.
Pasty Toothy jsou navíc díky svému složení vhodné i pro citlivé zuby. Zákazníci jsou také mile překvapeni že je po velice krátké době přestalo trápit krvácení dásní při čištění, což je logický doprovodný efekt správně opečovaných zubů, na které si plak zkrátka nesedá. Dásně tedy nic nedráždí a přestanou být citlivé. Doporučujeme následně doplnit ústní vodou plnou superbylin a pravidelně používat mezizubní kartáčky, či dentální nit a zuby budou ve 100% kondici.
Radost se usmát! :)